Kostel,

který neexistuje

Vítejte

Kostel Ducha Svatého

Kostel Ducha Svatého v Líšni neexistuje již zhruba od roku 1990 (a možná ještě trochu déle). Tehdy se začalo přemýšlet o tom, že v sídlišti v Líšni chybí kostel. S příchodem salesiánů do Líšně přemýšlení nabralo na síle a v roce 1992 byla založena páterem Evženem Rakovským Nadace pro radost, která sbírala prostředky na podporu salesiánského díla a výhledově i na výstavbu kostela. V roce 2019 vzešel vítězný návrh kostela Ducha Svatého, který je tak opět kousek blíže k tomu, aby konečně existoval.

Dílo vystavěné na zelené louce

Za posledních 30 let se podařilo vybudovat salesiánské středisko, známé pod názvem Salesko, vznikla farnost Nová Líšeň, kostel stihl změnit jméno (původně kostel Seslání Svatého Ducha) a proběhlo několik architektonických soutěží.

Exteriér

Navržený kostel tvoří tři části

Kostel samotný, jeho vstupní část (tzv. nartex) a farní budova se zázemím. Kostel je zformován do tvaru sférického trojúhelníku. Dominantou je věž, která na východní straně uzavírá průčelí kostela. Díky svému umístění v terénu – na hraně svahu – se stane kostel novou dominantou území.

Umístění kostela

Nový kostel bude stát místo nepoužívaného hřiště a likusáku mezi Saleskem a poliklinikou, na pozemku, který byl církvi věnován počátkem devadesátých let právě pro výstavbu kostela. Zakreslení kostela do stávající zástavby ukazuje obrázek.

Pohled na nový kostel od jihovýchodu.

Pohled z ulice Kotlanovy – kostel s předpolím.

Pohled od polikliniky – farní zázemí.

Od ulice Kotlanova je kostel oddělen předpolím, které tvoří venkovní nartex. Předpolí bude sloužit k setkávání věřících mimo bohoslužbu. Zde bude také umístěna křížová cesta.

V poslední etapě výstavby bude realizováno farní zázemí – ze severní strany kostela. Zde bude kancelář nové farnosti, byty duchovních a společenský sál pro potřeby farnosti. Zázemí bude oddělené od liturgického prostoru a bude mít vlastní vstup ze strany od polikliniky (jak byty, tak farní kancelář).

Interiér

Interiér kostela je prostorem pro liturgické úkony a podstatně závisí na pochopení bohoslužby

Po Druhém vatikánském koncilu se pohled církve na liturgii mění – důraz je kladen na Kristovu přítomnost uprostřed jeho obce, do centra dění se dostává společenství. Obec se stává nositelkou liturgie, v jejím středu se Kristus stává přítomným. V ideálním případě by obklopovala stůl Páně, tedy oltář – toto uspořádání navazuje na původní křesťanské chápání liturgie, kde stůl pro Večeři Páně stojí uprostřed shromážděného lidu.

Nové uspořádání kostela podporuje nové pojetí liturgie

Presbytář, v jehož středu stojí jediný oltář, je ze tří stran obklopený místy pro shromážděnou obec, pomyslný kruh je pak uzavřen lavicí pro ty, kdo vykonávají liturgickou službu.

Ve středu čelní stěny je umístěn svatostánek, ambon pak nalevo od oltáře a sedes (sedadlo pro hlavního celebranta, který vede bohoslužbu) napravo – v trojúhelníkovém uspořádání okolo oltáře.  Kříž stojí v prostoru za sedesem, vedle oltáře. Křtitelnice se nachází nalevo od presbytáře. Oltář, svatostánek, ambon i křtitelnice jsou navrženy z kamene.

Presbytář

Pohled do interiéru z galerie

Pohled od svatostánku

Celkově je interiér laděn do bílé barvy, doplněný nábytkem a prvky ze světlého dřeva. Skleněné plameny zavěšené v prostoru symbolizují Ducha Svatého, kterému bude kostel zasvěcen. Vitrážové výplně oken budou řešeny dle výtvarného návrhu PhDr. Karla Rechlíka. Podle stejného návrhu budou i plameny symbolizující Ducha Svatého.

Celková kapacita kostela by měla být 220 míst pro sedící a cca dalších 100 míst pro stojící. Na galerii v prvním patře bude umístěn kůr a varhany.

Často kladené otázky - FAQ

Z hlubin sociálních sítí jsme pro vás vylovili nejčastější otázky a komentáře, roztřídili je podle oblastí, vybrali pár reprezentantů a připravili odpovědi.

Obecné otázky

Kdy se začne nový kostel stavět? Jak dlouho asi stavba potrvá?

Předpokládáme, že by se se stavbou začalo během 2–3 let. Záleží to ovšem na mnoha faktorech. Kromě přípravy projektu a získání stavebního povolení je třeba mít k dispozici dostatečné množství finančních prostředků. Realizace by pak byla možná během dalších 3 let.

Bude nová farnost nějak propojena se starou Líšní, např. bude obě farnosti spravovat jeden kněz?

Je v plánu, že novou farnost bude spravovat komunita salesiánských kněží, po formální stránce tedy farnosti propojeny nebudou. Ale určitě nezaniknou přirozené vazby lidí mezi starou Líšní a sídlištěm.

Proč má být nový kostel zasvěcen právě Duchu Svatému?

Myšlenka tohoto zasvěcení je přítomná už od prvního plánování kostela. Duch Svatý je principem novosti, proměny, odpuštění i pokoje, a to všechno určitě potřebujeme.

Finance

Dostali tolik peněz v restitucích, mají pomoct někde jinde v důležitějších věcech, než stavět zbytečně kostely.

Církevní restituce uzavírají nespravedlnosti minulosti, kdy církvi byl zabaven majetek, z kterého žila. Místo toho byla církev od roku 1949 placená státem. Církevní restitucí se stát a církev dohodli, že se část zabaveného majetku vrátí a část nevratitelného majetku se vyplatí. Restituce pomohou církvi se opět osamostatnit a stát už nebude muset dále nic vyplácet – tedy proběhne odluka církve od státu.

Církev finančně podporuje církevní školy, církevní nemocnice, hospice, charitu, akce spojené se setkáváním rodin, mládeže, také pomáhá v chudších zemích budovat školy, nemocnice, hřiště… Restitučních peněz není tolik, aby se jimi mohlo přispívat na všechny potřeby církve, jejich využití má svá přesná pravidla, proto si farníci musí financování nového kostela zajistit jinak než „ukrojením“ z restitucí.

Kolik peněz je již nashromážděno a kolik je třeba ještě vybrat?

Financování stavby kostela půjde ze dvou zdrojů: z prostředků shromážděných Nadací pro radost a z prostředků farnosti. Nadace již získala přes 50 milionů, farnost má zatím jen něco přes půl milionu. Předběžná cena stavby kostela s příslušným komunitním zázemím včetně společenského sálu se odhaduje kolem 120 milionu. Tak musíme ještě pilně sbírat.

Proč stavět kostel, proč raději nepostavit něco jiného

V Líšni už kostel přece je!!!!!!!! To vám jako nestačí?

Ano – ve staré Líšni kostel skutečně je a ano, opravdu to na počet věřících v Líšni nestačí. Naši předci, kteří postavili stávající kostel, zřejmě nepočítali s nárůstem obyvatel Líšně na cca 27 000. Proto se už 20 let schází věřící každou neděli k bohoslužbě nejen v kostele sv. Jiljí, ale i v tělocvičně Saleska – cca 600 lidí projde za jednu neděli kostelem a tělocvičnou. Pro modlitbu je mezi prostorem tělocvičny a prostorem kostela velký rozdíl, takže ještě jednou ano – opravdu ten nový kostel potřebujeme.

Postavte radši zastíněné dětské hřiště nebo komunitní centrum...“ „Hospodu“.

Hotovo – církev již v sídlišti postavila středisko mládeže i s hřišti – Salesko, které také provozuje. Každý rok Salesko upravuje tento prostor, aby se více využil k volnočasovým aktivitám dětí a rodin. Salesko na provozování volnočasových aktivit spolupracuje s MČ Brno-Líšeň. Za týden projde Saleskem v rámci různých aktivit a kroužků kolem 1 000 dětí. Hospody jsou vedle na Kotlance hned dvě, takže teď je na řadě kostel.

Škoda každé zastavěné plochy, zeleně je tady čím dál tím méně, nemyslíte?

Podpora a ochrana přírody nespočívá jen v ochraně nezastavěné plochy, ale hlavně v tom, jak se k přírodě chováme. Při stavbě se počítá s výsadbou další zeleně.

Architektonický návrh a výstavba kostela

Upřímně nevím, co má tahle stavba společného s kostelem, bude to jen další pěst na oko, stejně jako domy postavené nad základkou Horníkova. Nejsem proti kostelu, ale jsem proti tomuto návrhu.

Při stavbě každého kostela je snaha, aby kostel byl pěknou dominantou a člověka povzbudil. Proto jsou kostely někdy tak drahé, aby byly zároveň i krásné. Nicméně každý člověk má jiný vkus – někomu se bude líbit, jinému ne. To, co je někdy ještě důležitější než vnější podoba, je to, jak se člověk uvnitř kostela cítí, když do něj vstoupí. Dojem z vnitřku pak často proměňuje venek. Další důležitou věcí je porozumět symbolice, kterou architekt chtěl vyjádřit. Každý kostel je svým způsobem uměleckým dílem. Stavbě kostela také předchází výběrové řízení, kdy se komise dle stanovených kritérií snaží vybrat návrh, který nejlépe zapadne do daného prostředí.

Architektonicky líbí, ale nelíbí se mně to mít 20 m od okna bytu. Už to, že stavba pro 300–400 lidí má vyrůst v hustě obydlené oblasti, v blízkosti polikliniky Horníkova, kde stavba zkomplikuje a omezí život tisícům místních obyvatel. Ano, chápu, že pozemek je v soukromém vlastnictví a stavba je avizována skoro 30 let, ale skrze menšinu omezíte většinu. Jsem zvědavý, jakmile se dostane toto do jednání stavebního povolení, jaká míra nevole se na tuto stavbu vznese. Sám nerozumím tomu, jak by měla probíhat stavba, aby neomezila fungování parkoviště polikliniky, její fungování a životy místních obyvatel.

Už 20 let se každou neděli schází k bohoslužbě 300 lidí v tělocvičně Saleska. Jsou i mnozí, kteří raději než na bohoslužbu do tělocvičny jedou do kostela někam jinam. Kostel má právě smysl v hustě zastavěné oblasti, protože je to stavba pro lidi (proto také naši předci obvykle stavěli farní kostely v centru obce). Aby stavba dostala povolení k realizaci, tak již ve schvalovaném projektu musí být řešena otázka ekologie, parkování, dopadu na fungování institucí v okolí. Ve chvíli stavby bude důležité komunikovat a vzniklá nedorozumění a těžkosti bez předsudků řešit.

Parkování

Netuším, kolik parkovacích míst potřebuje kostel, když je v něm mše, svatba, pohřeb (mimochodem – co vše se v kostelu bude realizovat?), ale i kdyby společné parkoviště se Saleskem mělo po rozšíření 30 parkovacích míst, pořád je to málo. Na obrázku kostel vypadá, jako by byl postaven na zelené louce, ale v podstatě bude vecpán mezi dvě parkoviště, polikliniku a Salesko. Existuje pro to jeden krásný český výraz NAŇAHŇANÝ.

Parkování je problémem všech sídlišť. Když se postavilo Salesko a k němu parkovací místa, byla rychle zaplněna auty obyvatel z blízkého okolí. Při stavbě kostela vzniknou další parkovací místa. Stavba kostela ale nemůže vyřešit problém parkování celého sídliště. Otázka parkování je problém na všech sídlištích v ČR a určitě se jednoho dne bude řešit komplexně i v Líšni.

Zvony

A toho vyzvánění, až se budou ovečky svolávat k pastvě.

Zvony jsou na kostele, aby svolávaly lidi k modlitbě. Nejsou tam proto, aby dráždily lidi a vedly je k zuřivosti. Dříve kostelní zvony zvonily každý den ráno v 6:00, potom ve 12:00 a večer v 18:00. Lidé nenosili hodinky, ale řídili se kostelními zvony. V tento čas na tzv. klekání nechali všeho a klekli si, pomodlili se modlitbu „Anděl Páně“ a šli zase pracovat nebo svou cestou. V současné době zvonění zvonů zohledňuje požadavky občanů, nemusíte se bát, že by zvony vyzváněly v 6 ráno nebo třeba o půlnoci. Dále, navržený kostel nemá zvony umístěné ve věži, ale v přídi kostela, kde budou více utlumeny. Tak jako je v islámských zemích tradicí, že věřící svolává k modlitbě muezzin (dnes často nahrazen reproduktory), tak v našich končinách jsou tradicí zvony. Nakonec to bude o vzájemnosti a vstřícnosti. Stejně jako církev vyjde vstříc s časy zvonění, občané mohou vyjít vstříc věřícím a dopřát jim, aby si někdy mohli zazvonit.

Jak finančně přispět

Pokud byste chtěli výstavbu kostela, který zatím neexistuje, finančně podpořit, lze přispět buď přímo farnosti Nová Líšeň, nebo přes Nadaci pro radost.

Číslo účtu farnosti Nová Líšeň:

6005005369/0800